Červenec 10, 2017

Proč je otevřenost naší základní hodnotou aneb příběh o headhunterovi.

Začneme zvesela jedním příběhem. Možná ho znáte, možná ne. Já když jsem na něj narazil na Facebooku, řekl jsem si: „Jo, tak takhle přesně NE!“ Vysvětlím vám na něm jednu z nejdůležitějších hodnot, kterou v podnikání vyznáváme. Tou hodnotou je otevřenost. Pojďme na to.

Umřel headhunter.

Jeho duše vystoupala k Bráně Nebeské, kde ji přivítal svatý Petr: „Ty, headhuntere, vítej v Nebi, ale musím ti říct, že pro nás představuješ jistý problém. Ještě tu nemáme žádné headhuntery, a tak pořádně nevíme, co s tebou. A když u někoho nevíme, máme pravidlo: na jeden den ho pošleme do Pekla, na druhý den ho máme u nás v Nebi a nakonec si sám vybere, kde chce zůstat.“

„No, já bych snad zůstal rovnou tady, nač tolik čekání…“ navrhl headhunter. Ale svatý Petr zakroutil hlavou: „Pravidla jsou pravidla.“

Tak svatý Petr poslal headhuntera až do Pekla. Tam krásné zelené louky, po kterých se procházejí šťastní lidé a vesele se mezi sebou baví. Všichni jsou dobře oblečeni, spokojení a je mezi nimi plno jeho přátel, personalistů! Přiběhnou k němu, uvítají se, vzpomínají na staré časy. Potom ho seznámí s Ďáblem, příjemným, vtipným pánem, a ten je všechny pozve do místní restaurace na exotickou večeři, u které popijejí, popovídají si a čas příjemně uletí.

Následující den stráví headhunter v Nebi. Sedí si na obláčku, příjemně si brnká na harfu, prozpěvuje si oblíbené písničky. A den uteče, ani neví jak.

Přijde večer a svatý Petr si zavolá headhuntera: „Tak, byl jsi v Pekle, byl jsi i v Nebi, kde bys rád zůstal?“

„Víš, svatý Petře, nebylo mi u vás zle. Ale víš, tam dole v Pekle mám přátele a ti na mě určitě čekají. Nezlob se, raději bych zůstal v Pekle.“

Svatý Petr přikývl a poslal headhuntera do Pekla. Headhunter nevěří vlastním očím: Místo zelených luk rozoraná olejová zemina, odpadků po kolena a jeho přátelé odění do hadrů a zubožení na kost tyto odpadky sbírají a třídí. Ani se na něj nepodívají, oči upírají jen na svou smutnou a zapáchající práci.

Headhunter se zděšeně zeptá Ďábla: „Poslyš, Ďáble, já to nechápu. Včera to tu bylo samá zeleň, radost, spokojenost a pohoda, a dnes je to jedno obrovské smetisko, kde nemá nikdo na nikoho ani čas, ani náladu!“

Ďábel se pousměje: „To víš, včera jsme s tebou dělali přijímací pohovor. Dnes už jsi součástí týmu.“

Tak co na příběh říkáte?

Je to zřejmě příběh z praxe, proto se sluší dodat, že v našem týmu je praxe jiná. Nebudeme Ti malovat svět na růžovo, ale ukážeme Ti ho ve všech barvách, abys viděl realitu takovou, jaká je. Jedině tak můžeš dělat v rámci byznysu kvalifikovaná rozhodnutí. A to se netýká jen přijímacích pohovorů, ale mnoha dalších situací.

Click Here to Leave a Comment Below

Leave a Reply:

Zápočet z Byznysu: Tušíš, že titul ti úspěch nezajistí?

x